Test mobilního Intel Core i5: je Sandy Bridge výkonnější?

S novými procesory Sandy Bridge přišla i nová model Core i5. Ta zahrnuje dvě modelové řady, 2400 a 2500. V notebooku Lenovo ThinkPad T420 jsme otestovali střední model 2520M a srovnali jsme jej s podobně taktovaným procesorem starší generace Core i5-460M. Bonus: srovnání s čtyřjádrem 2630QM.

Obě modelové řady, 2400 a 2500, se liší podobně jako starší modelové řady 400 a 500 - ta s nižším označením nepodporuje kryptovací funkce AES a nezvládá pokročilejší virtualizaci VT-d. U řad 400 a 500 byl ještě rozdíl v maximu turba - zatímco 460M a 520M měly stejnou základní frekvenci 2,53 GHz, turbo v prvním případě dosahovalo na 2,8 GHz a v druhém na 3,07 GHz. Jinak byly obě zmíněné modelové řady totožné.

Core i5 2400 a 2500 se také liší v přítomnosti a nepřítomnosti kryptovací sady AES a lepší virtualizace, nicméně druhým rozdílem nejsou maxima turba, protože se tyto dvě řady nepřekrývají ve svých základních frekvencích. Rozdíl je už jen pouze v maximu frekvence integrovaného jádra - 1,2 GHz u 2400 oproti 1,3 GHz u 2500. Řada 2400 navíc obsahuje pouze model 2410M s frekvencí 2,3-2,9 GHz, zatímco 2500 je o něco bohatší. Začíná modelem 2537M s frekvencí 1,4 GHz a končí modelem 2540M s frekvencí 2,6 GHz.

Tip: Více o modelech Core i5 najdete v našem článku

Reklama

Nízké napětí, turbo na třech

Testovaný procesor Core i5-2520M má základní frekvenci 2,5 GHz a s turbem se dostane až na 3,2 GHz - pokud je vytíženo jenom jedno jádro. Při zatížení obou jader, například při převodu videa, může jít frekvence až na 3,0 GHz, pokud se ale procesor a grafika (tvoří jeden celek) zahřejí natolik, že by překročily maximální TDP 35 W, frekvence poklesne. Při nicnedělání klesá frekvence procesoru na 800 MHz při napětí 0,82 V, v maximu pak napětí skočí na velmi hezkých 1,19 V. V praxi se turbo dostává běžně na 3 GHz, a to i v případě, že jsou vytížena všechna jádra na maximum. Core i5 logo

Když jsem pustil Prime 95, snížilo se turbo zhruba po dvou minutách na 2,9 GHz a tam již vydrželo, přičemž se tu a tam vrátilo na 3 GHz. Teplota procesoru přitom byla dost vysoká, držela se na 88 stupních. Na 3,2 GHz se procesor dostane jen velmi výjimečně, zpravidla jen na dobu jedné dvou sekund a to ještě ve zcela specifických případech. Při vytížení jednoho jádra bylo obvyklé maximum 3,1 GHz.

Tip: Zajímavé je pozorovat turbo utilitou Intel Turbo Boost Technology Monitor, který můžete stáhnout z webu Intelu. Ukazuje frekvenci procesoru graficky i číslem, číslo je vidět jen v případě, že frekvence skočí na základní nebo výš (v tomto případě 2,5+ GHz). Z této utility je dobře patrné, že turbo se hýbe plynule v celém rozsahu po 0,1 GHz a nejsou zde patrné žádné skoky.

Novinku jsem srovnal se starším procesorem Core i5-460M, který má stejnou základní frekvenci, ale nižší turbo, jen 2,8 GHz. Na této maximální frekvenci běží procesor takřka vždy, stačí jen, aby maximální vytížení nedosáhlo přesně 100 %. A i když pustím například Prime 95, udrží se frekvence dlouhodobě na 2,66 GHz. Turbo má v tomto případě jen dvě úrovně, 2,66 a 2,8 GHz, neskáče tedy po 100 MHz, ale po 133 MHz, což je dáno frekvencí základní sběrnice.

Bohužel CPU-Z u procesorů Arrandale neukazuje napětí, takže nemohu srovnávat, jak úsporný procesor je; frekvence v idle padá na 1,2-1,33 GHz (zde poněkud osciluje). Tento procesor byl osazen v notebooku Acer TravelMate 8372G.

Reklama

Komentáře

"nezvládá pokročilejší virtualizaci VT-x"
nemalo by to byť VT-d?

jj, drobná chybička, díky.

Škoda, že ve srovnání výkonů procesorů, není ani jeden zástupce AMD (Phenom II X2, X3, X4)

To ani nebylo cílem, šlo o srovnání nového Intelu se starým. Nicméně jakmile se objeví v noteboocích nové AMD (teď nemyslím Zacate či Ontario, ale konkurenci pro Core iX), tak určitě podobný test uděláme.

Výborně, díky drobnému opomenutí týkající se turba máme podrobnější test :-)

Ten XviD mi nějak nesedí, samotný XviD totiž z více jader profituje, dokonce lze nastavit, kolik jader bude využito:
http://img.jejkey.net/922.png

pozn. screen je sice z GK, ale tohle nastavení je záležitost čistě XviDová.

Je však vidět, že výkonový rozdíl mezi stejným počtem threadů, tj mezi 450M a i5-2520M je velmi malý. Náskok Sandy Bridge zvyšuje až plnohodnotné čtyřjádro.

Reagoval jsem na poznámku:

Z tabulky také vyplývá jedna důležitá drobnost: čtyřjádro nepomůže při převodu videa pomocí Xvid – tam je důležitější maximální frekvence, protože Xvid nevyužívá efektivně všechna jádra procesoru.

Což není tak úplně pravda (viz screen nastavení; chová se to tak i v praxi).
Osobně bych právě u XviDu čekal jasnou převahu 4C/8T i7čky ve srovnání s 2C/4T i5kou stejné architektury.

Je to bohužel moje dlouhodobá zkušenost - při převodu videa do Xvid je virtuálné osmijádro vytíženo tak na třetinu...

Zvláštní. "Nedokážu se smířit" s tím, že i přes dvojnásobný počet fyzických jader je čas plus minus stejnej. :)
Schválně vyzkouším srovnání C2D T6600 podtaktovaného na 2 GHz × C2Q Q9000@2 GHz a hodím to sem (vč. nastavení XviDu a screenů z ProcessExploreru load jednotlivých jader).
Případně, mohl bych poprosit o konkrétní nastavení a testovací video? (klidně do SZ na EHW foru)

Díky.

Přidat komentář

Reklama