MSI PR201 - chladná dvanáctka

Design notebooku není nijak nápaditý, naopak, snaží se co nejvíce vypadat jako model z kategorie luxusních notebooků - proto používá kombinaci černých a stříbrných plastů. Žádné pouťové variace jako u modelu PR 201 se nekonají, krédem je serióznost. Horní plocha je stříbrná s černou klávesnicí a bílými popisky, díky čemuž je na tlačítka lépe vidět za šera a za špatného osvětlení; na písmena na stříbrné klávesnici je za šera vidět podstatně hůře.

Ačkoliv má notebook dvanáctipalcový displej, jeho základna spíše odpovídá třináctce; když ji porovnávám s 13" notebookem Toshiba Portégé M800, který právě testuji, je MSI menší jen o pár milimetrů v obou směrech. To se odrazilo i na velikosti okrajů rámu okolo displeje - přesahuje displej v obou směrech o více než dva centimetry. Notebook je příjemně tenký a s testovanou 76 Wh baterií není ani moc těžký - má celkem obvyklé dva kilogramy. S baterií o menší kapacitě je o něco lehčí a dostává se na 1,8 kg. Větší baterie má kromě zvýšené kapacity i tu výhodu, že notebook zvedá nad úroveň stolu a usnadňuje tak jeho chlazení.

Jsem z hořčíku

Víko displeje je velmi tenké a k tělu displeje doléhá dosti značnou silou i bez použití zámku. V poměrně subtilních kloubech drží svou pozici velmi dobře, nemůže se tak stát, že by samovolně padalo při prudších pohybech (například v autobusu). Magneziová konstrukce notebooku je velmi dobrá, tu a tam něco nepatrně vrzne, ale není to nic tragického. Plasty se trochu prohýbají jen na levé straně v místě, kde se nachází vypalovačka. Spodní část notebooku je v kritických místech (větrák chladiče, paměťový modul nebo disk) perforovaná, což zlepšuje chlazení.

Displej má rozlišení 1 280 × 800 bodů, což je dvanáctce ergonomické maximum - hodí se spíše pro třináctku. Uživatelé se slabším zrakem mohou mít problémy s čitelností standardní velikosti systémového písma. Displej je lesklý, matný povrch je dnes už na ústupu. Jas displeje je spíše průměrná, zejména za jasného denního světla bych ocenil vyšší svítivost. Pozorovací úhly na tom nejsou nijak špatně, opět se nacházíme v oblasti běžného průměru. Nemusíte se každopádně bát, že byste museli před displejem sedět zpříma a dívat se na něj pouze kolmo.

Kompromisní touchpad

Klávesnice využívá celou plochu notebooku, která je k dispozici. Díky tomu jsou klávesy pro pohyb stránkou (PgUp apod.) po pravé straně ve sloupci a není nutno tak využívat horního řádku. Kurzorové šipky jsou však velmi úzké a navíc nejsou nijak oddělené od hlavního bloku klávesnice, takže se občas špatně trefíte. Rovněž je velmi malý Enter, který nemusí vyhovovat každému, stejně jako prohozené Fn a Ctrl - ale to vše je jen o zvyku. Klávesy mají optimální zdvih, nikde se neprohýbají a nebýt toho, že tak podivně šustí, nedalo by se jí v podstatě nic vytknout.

Touchpad není poměrem stran přizpůsoben rozměrům displeje a navíc není tak citlivý, jak bych čekal - v důsledku toho musíte nastavit maximální rychlost ukazatele ve Windows, abyste dokázali na jeden zátah přejet celou obrazovku. Tlačítka touchpadu jsou docela tuhá a hlasitá, mezi nimi je umístěn snímač otisků prstů, který se již stal standardní výbavou notebooků. Zatímco tedy klávesnici hodnotím kladně, o touchpadu to rozhodně říci nemohu.