Jak si nezničit zdraví u počítače II.

V minulém článku jsme si představili termín RSI (Repetitive Strain Injury), který označuje zdravotní problémy způsobené dlouhou prací na počítači. Podle odborníků i průzkumů rozhodně nelze tento problém podceňovat. Závažné potíže způsobené dlouhým vysedáváním u počítače totiž zpravidla nejsou na první pohled znatelné a často se objevují až s odstupem.

Je proto vhodné dodržovat několik základních postupů a opatření, která jsme si minule popsali. Výzkumníci z věhlasné americké univerzity Harvard však hovoří o dalších všeobecně zažitých problémech, s kterými se lze u mnoha lidí setkat. Tím základním je především podcenění situace a neposlouchání vlastního těla. Přestože se tělo brání, lidé až velmi často vplují do začarovaného kruhu: "Ještě potřebuji rychle dokončit tuto věc".

Je dobré umět říci dost

Čím déle vám trvá dojít k rozhodnutí, že ukončíte práci, tím více psychika i tělo trpí a prodlužuje se čas potřebný k jejich regeneraci. Typickým případem je samozřejmě "konečný termín doručení zadané práce", ať už v zaměstnání nebo ve škole. Zkrátka si nemůžeme dovolit termín promeškat a nezřídka pracujeme až do úplného vyčerpání. Další motivací k nadměrnému pracování mohou být samozřejmě peníze. Zejména první záležitost je přitom možné řešit lepším rozvržení času nebo vytvořením pracovního plánu.

Tip: Máte problémy s rozvržením času? A už jste slyšeli o efektivní a jednoduché metodě Getting Things Done (Mít vše hotovo)?

Jsou však i lidé, kteří si vůbec neuvědomují, že k problémům RSI směřují. Typickým příkladem může být aktivní sportovec. Třebaže se cítí zcela zdráv a ve formě, může mít k RSI nakročeno. Chronická bolest zápěstí v důsledku nevhodných návyků při psaní na klávesnici může v horším případě nepříznivě ovlivnit jeho sportovní kariéru.

Jak se správně píše

Ptáte se, jak může obyčejné psaní poškodit naše zdraví? Harvardští vědci na to mají jednoduché vysvětlení: při psaní je namáhána celá řada malých svalů. Při několikahodinové práci denně dojde až desítkám tisíc jejich použití, takže z dlouhodobého hlediska tady riziko existuje. A exponenciálně stoupá v případě dalších nevhodných návyků.

V drtivé většině nejsme experti na psaní všemi deseti a máme tedy sklony "psát nezdravě". Jednou z nejčastějších chyb je využívání jedné ruky u klávesových zkratek. Jde například o psaní velkých písmen pomocí klávesy Shift nebo jiných častých kombinací jako Ctrl+A, Ctrl+C, Alt+Shift či Alt+Tab. Používání jedné ruky zbytečně namáhá prstové svaly a v konečném důsledku může vést až k syndromu kubitálního tunelu.

Jde o druhé nejčastější onemocnění po syndromu karpálního tunelu, který byl popsán v minulém díle. V tomto případě syndrom postihuje nervy v oblasti lokte a může způsobit bolesti předloktí, brnění v prstech nebo poškození malíčku, kdy tento prst trvale odstává bez schopnosti aktivně jej přitáhnout. I u této nemoci se nejprve začíná konzervativní léčbou, pokud však neúčinkuje, je nutná operace. Proto u klávesových zkratek používejte kombinaci obou rukou.

Dalším typickým nešvarem je tendence opírat si zápěstí, například o okraj stolu. To pak podvědomě nutí zbytečně natáčet ruku k dosažení na některé klávesy. Rozhodně je lepší mít ruce volně nad klávesnicí a ponechat tak pracovat mnohem silnější pažní svaly.

Zdroj obrázku: health.com

Špatným zvykem některých lidí je také napřimování nebo zvedání malíčku a palce při soustředěném psaní. Právě z těchto důvodů je vhodné při delší práci dělat pravidelné několikasekundové až minutové přestávky. Doporučuje se každých 10 minut udělat na 10 až 20 sekund krátkou přestávku a dát pryč ruce z klávesnice. Po každých 30 až 60 minutách je pak vhodné přerušit činnost na 2 až 5 minut.