Intel Ivy Bridge: prvních osm mobilních procesorů

Většina z vás asi ví, že populární procesory Intel Core 2. generace, známé jako Sandy Bridge,  budou nahrazeny Core 3. generace, architekturou Ivy Bridge. Nové modely podle stylu "tick-tock" budou mít podobnou architekturu, ale budou postaveny na pokročilejším výrobním procesu, navíc budou mít novou integrovanou grafiku a pár drobností navíc.

Pro nedočkavce raději rovnou přikládám tabulku prvních osmi chystaných procesorů:

Jak vidíte, první várka bude obsahovat celkem šest procesorů standardního napětí, z toho tři čtyřjádra (Core i7) a tři dvoujádra (Core i7 a dvě Core i5). Takty se zvýšily na velmi vysoké hodnoty - nejnižší Core i5-3320M v nabídce bude pracovat na 2,6-3,3 GHz. Nejvyšší Core i7-3920XM potom bude virtuální osmijádro na těžko představitelných 2,9-3,8 GHz. To je nabídka, která silně zasahuje i do dnešní desktopové sféry.

Pak tu máme dva ultranízkonapěťové (ULV, CULV) modely. Intel naštěstí kromě poslední sedmičky ve značení doplnil i příponu U, a nové ULV čipy tak budou patřit do U-series, díky čemuž by měly být podstatně snáze rozeznatelné. Nejnižší v nabídce je Intel Core i5-3427U, dvoujádro na výtečných 1,8-2,8 GHz, pak tu máme i vyšší model, Core i7-3667U.

Všechny procesory jsou 22nm čipy, které mají kromě dvou-čtyř jader v sobě také integrovanou grafickou kartu Intel HD Graphics 4000. Ta by měla oproti dnešní HD Graphics 3000 podle posledních zvěstí přinést zhruba o 60 % vyšší výkon, pravděpodobně dosažený zvýšením počtu EU (Execution Units) z 12 na 16. Takty zůstávají vcelku podobné, Intel zřejmě změnil architekturu.

Přesné specifikace všech čipů se dočtete v následujících dvou (rozklikávacích) tabulkách:

Je škoda, že jako obvykle jako první utekly na světlo světa specifikace modelů Core i5, a ne třeba levnějších Core i3, které se nejspíš budou prodávat mnohem víc. Zajímavé jsou především dva modely řady U, které budeme zřejmě nacházet v moderních ultraboocích v roce 2012. Ani u nejnižšího modelu nemůžeme říct, že by byl nevýkonný.

Pojďme se podívat na nějaké informace o čipsetech, které tvoří společně s procesory Ivy Bridge novou platformu Chief River, na roadmapu jednotlivých prodejních segmentů a na shrnutí toho všeho.

ULV vs. LV modely

Jak už jste asi pochopili z minulé kapitoly, někam se nám ztratily nízkonapěťové modely. Předpokládám, že moc nevíte, o čem je řeč, což je ostatně taky důvod, proč je z trhu Intel stahuje. Zatímco dříve jsme tu měli 35W mobilní procesory standardního napětí, 25W procesory sníženého napětí a dále úspornější (u Sandy Bridge 17W) ultranízkonapěťové modely, prostřední třídu Intel ruší.

Ono se ostatně není moc čemu divit, jak si tak říkám, zatímco dříve byly nízkonapěťové modely docela oblíbené (třeba Core 2 Duo řady P), Core iX-2xx9M abyste hledali jak šafrán, výrobci je prostě neosazují. Proč? Protože i 35W modely umí být v klidu velmi úsporné, a pokud chcete jít do extrému, osadíte pravý extrém v podobě ULV čipu, protože 25W procesor je na 17mm silný ultrabook stejně moc.

Ivy Bridge navíc přináší s 22nm výrobním procesem a s 3D tranzistory opět sníženou spotřebu proti už tak úsporným čipům Sandy Bridge a Intel začal používat technologii, kterou můžeme nazvat "programovatelné TDP". Samozřejmě to v praxi bude značně omezené, ale dá se říct, že nové čipy stačí nastavit, aby běžely na nízkém napětí s nízkým základním taktem, nebo běžném napětí s vysokým, a můžete tak měnit hodnotu TDP (maximální teoretické spotřeby).

22nm procesory už jsou schopny běžet na extrémně nízkém napětí, dá se očekávat, že to Intel bude nastavovat jinak, aby nabídku příliš nezahltil úspornými modely a neničil si tak budoucnost. Ale už kolovaly zvěsti, že 35W modely budou mít při běhu na baterii TDP pouze 15 W. To je jen hrubá spekulace, ale zhruba tak by to zrovna mohlo fungovat.